Většina veterinárních hepatoprotektivních doplňků obsahuje účinné látky pocházející z ostropestřce mariánského (Silybum marianum). Avšak mezi těmito látkami jsou významné rozdíly v jejich biologické dostupnosti a účinnosti. Pojďme si je detailně rozebrat.

1. Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)

Celá rostlina nebo její extrakt obsahuje směs flavonolignanů, které jsou společně označovány jako silymarin.

Mechanismus účinku:

  • Ostropestřec mariánský má hepatoprotektivní účinek, který je založen na:
    • Antioxidační aktivitě – chrání jaterní buňky před oxidačním stresem způsobeným volnými radikály.
    • Stimulaci regenerace hepatocytů – podporuje syntézu proteinů a obnovu buněčných membrán.
    • Stabilizaci buněčných membrán – zabraňuje pronikání toxinů do jaterních buněk.
    • Protizánětlivém účinku – snižuje zánět spojený s poškozením jater.

Účinnost:

  • Samotný ostropestřec mariánský není tak účinný, protože obsahuje pouze malé množství účinných flavonolignanů.
  • Biologická dostupnost je nízká, protože je špatně rozpustný ve vodě a tělo ho obtížně vstřebává.

Vhodné pro: Obecná podpora jaterní funkce, prevence.

Nevýhody: Nízká účinnost ve srovnání s izolovanými flavonolignany (silymarinem a silybinem).

2. Silymarin

Silymarin je směs flavonolignanů izolovaných z ostropestřce mariánského, včetně:

  • Silybinu (hlavní účinná složka)
  • Isosilybinu
  • Silydianinu
  • Silychristinu

Mechanismus účinku:

  • Silnější antioxidační účinek než celý ostropestřec.
  • Podporuje syntézu RNA a proteinů, což urychluje regeneraci jaterních buněk.
  • Chrání buněčné membrány před toxiny, včetně mykotoxinů, alkoholu a léčiv.
  • Zvyšuje produkci glutathionu, klíčového antioxidantu v játrech.

Účinnost:

  • Silymarin je účinnější než samotný ostropestřec, protože obsahuje vyšší koncentraci aktivních flavonolignanů.
  • Přesto stále obsahuje více složek než jen silybin, takže jeho účinnost není tak koncentrovaná jako u čistého silybinu.

Vhodné pro: Ochranu jater před toxiny, regeneraci hepatocytů.

Nevýhody: Stále omezená biologická dostupnost, protože není dobře rozpustný ve vodě.

3. Silybin

Silybin (někdy označovaný jako silibinin) je nejaktivnější a nejúčinnější složka silymarinu.

  • Vědecké studie ukazují, že silybin tvoří až 50–70 % biologické aktivity silymarinu.

Mechanismus účinku:

  • Nejsilnější antioxidační účinek ze všech flavonolignanů.
  • Vysoká hepatoprotektivní účinnost – chrání játra před oxidačním poškozením a toxiny.
  • Podporuje regeneraci buněk jater mnohem účinněji než celý silymarin.
  • Stimuluje produkci glutathionu efektivněji než samotný ostropestřec nebo silymarin.
  • Má imunomodulační účinky – pomáhá snížit zánět v játrech.

Účinnost:

  • Nejúčinnější forma flavonolignanů pro ochranu jater.
  • Nejlepší biologická dostupnost, zejména pokud je ve formě silybin-fosfatidylcholinového komplexu (lépe se vstřebává ve střevě).

Vhodné pro: Léčbu závažných jaterních onemocnění (cirhóza, hepatitida, otravy, dlouhodobé užívání léků toxických pro játra).

Nevýhody: Vyšší cena než silymarin nebo samotný ostropestřec.

Shrnutí: Která složka je nejúčinnější?

Shrnutí: Která složka je nejúčinnější?

SložkaObsah účinných flavonolignanůAntioxidační sílaRegenerace jaterBiologická dostupnostDoporučené použití
Ostropestřec mariánskýNízkýSlabáSlabáNízkáObecná podpora jater, prevence
SilymarinStředníStředníStředníStředníOchrana jater před toxiny, regenerace hepatocytů
SilybinNejvyššíSilnáSilnáNejvyššíLéčba závažných jaterních onemocnění

Závěr: Proč je silybin nejúčinnější složkou pro podporu jater?

  1. Obsahuje nejvyšší koncentraci aktivních flavonolignanů – tvoří až 70 % účinnosti celého silymarinu.
  2. Má nejsilnější antioxidační a regenerační vlastnosti ve srovnání s jinými flavonolignany.
  3. Má nejlepší biologickou dostupnost, zejména pokud je ve formě fosfatidylcholinového komplexu.
  4. Studie potvrzují, že silybin je 4–5× účinnější než samotný silymarin.

👉 Proto je silybin klíčovou složkou přípravků, jako je SAMYLIN® a Denamarin, a je preferovanou volbou pro veterináře při léčbě jaterních onemocnění.